Historie společnosti

Ve svých počátcích se Pragoprojekt soustřeďoval zejména na projekty rekonstrukcí stávajících silnic, v krátké časové etapě však přešel nejen k projektům jednotlivých novostaveb, ale i k návrhům komplexních dopravních řešení. Do popředí se tak dostaly koncepční otázky dopravně inženýrského charakteru, začaly se projektovat první dálniční tahy budoucí dálniční sítě a systémy městské dopravy. Z počátků působení je třeba vyzvednout období tzv. homogenizací, kdy kompletní síť našich silnic I. třídy byla přebudována na jednotnou šířku 8 m a současně byly odstraněny největší směrové a výškové závady. Společnost se může pochlubit prvními návrhy základního komunikačního systému (ZAKOS) hlavního města Prahy, který se postupně vyvíjel od roštového systému (pozůstatkem je Severojižní magistrála) až do současné podoby radiálně okružního systému. Z mimopražských staveb jsou zcela jistě nejdůležitější práce na dálnici D1 Praha – Mirošovice, s částečným využitím staveb zahájených již za války. Je třeba vzpomenout i na první návrhy obchvatů silnic okolo měst a obcí, které odváděly narůstající dopravu z obytných sídel. Postupně se přecházelo na další tahy rychlostních silnic a dálnic jako například dalších úseků D1, D2, R4, D5, R6, R7, R10, obdobně jako na rekonstrukce, přeložky a obchvaty na tazích silnic I. třídy jako např. I/12, I/38, I/27, I/34. Technicky velmi zajímavou prací byla obnova silnic v Severočeském kraji, kdy se naši projektanti podíleli na Ervěnickém koridoru a dalších komunikacích na rozsáhlých výsypkách hnědouhelných dolů nebo připravovali nová spojení za plánovaná rušení komunikací nebo výstavbu tzv. uhelných tras.

Po roce 1989 se společnost významně podílela na modernizaci stávajících a návrhu nových hraničních přechodů. Skupina zaměstnanců působila také v Berlíně, kde spolupracovala na obnově starých německých dálnic. Významné a zajímavé bylo také působení v Uzbekistánu při přípravě obnovy Hedvábné cesty, neboť kromě projekčních prací měli zaměstnanci možnost seznamovat uzbecké odborníky s novými metodami práce a technologiemi. V tomto období se společnost podílela na nejrozsáhlejší stavbě 60 km dálnice D5 Plzeň – Rozvadov, navrhla také základní trasy dálnice D3 jak ve Středočeském, tak v Jihočeském kraji, připravila trasu dálnice D8 přes České středohoří, podílela se na opravách a výstavbě dalších úseků dálnice D11 a D1. Rychlostní komunikace a silnice I., II. a III. tříd zde není možno vyjmenovat, protože jich bylo nepřeberné množství, stejně tak jako průtahů měst a obcí, rekonstrukcí a oprav městských ulic, návrhů čerpacích stanic, odpočívek, středisek správy a údržby silnic, okružních křižovatek, parkovacích a odstavných ploch atp.

Při ohlédnutí nazpět je vhodné připomenut nejvýznamnější stavby, které utvářely silniční a dálniční síť nejen v České republice, ale i v cizině:

Dálnice:

• dálnice D1, D2 Praha – Brno – Bratislava v kategorii D26,5/120:
• dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov (hranice SRN) v kategorii D26,5/120 v návaznosti na Evropskou síť TEN
• dálnice D11 Praha Hradec Králové – hranice Polska v kategorii D 26,5/120 a D27,5/120
• dálnice D3 Praha – Tábor – České Budějovice – hranice Rakouska D 26,5/120 a D27,5/120 v návaznosti na Evropskou síť TEN ve spolupráci s OSN
• dálnice D8 stavba 0805 Lovosice – Řehlovice
• dálnice Baghdad – Basra (Irák)

Silnice:

• rychlostní silnice R4, R6, R7, R10 v kategorii R22,5/100 až 25,5/120:
• Silniční okruh kolem Prahy SOKP úseky 512, 513, 514, 515, 516, 517 (část), 518
• silnice I. třídy I/3, I/4, I/34 a další
• Trans – saharská magistrála Alžír-Mali-Niger

Městské komunikace:

• v Praze (výstupní Barrandovská, městský okruh část Hostivař, Radlická radiála):
• v Ústí nad Labem, Plzni, Liberci, Českých Budějovicích, ...
• v Bagdadu, Mosulu, Basře a dalších městech na Blízkém východě

Městská hromadná doprava:

• trolejbusové trati v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Teplicích, Chomutově, Plzni a Zlíně
• zavedení trolejbusové dopravy v Kábulu (Afghánistán)
• zavedení trolejbusové dopravy v Teheránu (Írán)

Již od počátku existence Pragoprojektu byly poměrně velké požadavky na projektování mostních objektů vyplývající z potřeby rozšířit stávající silniční a vybudovat dálniční síť. S materiálovým a technologickým rozvojem se začaly navrhovat složité konstrukce z předpjatého betonu, a to nejen jako monolitické, ale zejména nastal velký rozvoj konstrukcí montovaných z prefabrikátů. V té době byla vyprojektována a postavena řada technicky zajímavých mostů, jako například:

• most přes Ohři v Citicích
• most přes Jizeru u Kořenova
• most přes Vltavu v Týně nad Vltavou
• most přes Vltavu ve Zbraslavi

Výstavba dálniční sítě, která začala výstavbou dálnice D1 z Prahy do Brna, a poté i dalšími dálnicemi jako D5 do Plzně, spolu s řadou rychlostních komunikací, znamenala rozvoj mostního stavitelství s novými materiály, technologiemi, výrobky a stavebními postupy jako například užití segmentové výstavby, použití letmé betonáže, výsuvných skruží a později i ocelobetonových spřažených konstrukcí. Prudký technologický rozvoj se bezprostředně promítal i do projektů mostních projektantů. Z význačných betonových mostů na dálniční a silniční síti, které reprezentují mnohaletou práci mostních projektantů Pragoprojektu, je možno jmenovat například:

Z význačných betonových mostů:

• most přes Sázavu ve Hvězdonicích na D1
• most na dálnici D5 u Berouna
• most přes Ohři na silnici I/6 u Lokte
• most přes Labe v Mělníku
• most přes řeku Klabavu na D5 před Plzní
• most přes Ohři v Karlových Varech
• most na výstupní barrandovské komunikaci přes Růžičkovou rokli v Praze 5
• most přes Labe v Pardubicích na silnici I/37

Z význačných ocelových a ocelobetonových mostů:

• rekonstrukce mostu Svatopluka Čecha v Praze
• výsuvné skruže pro mosty Hvězdonice a Beroun
• most přes Jizeru v Líšném,
• železniční most přes Ohři v Karlových Varech
• Pro zajímavost lze uvést také dva ocelové dálniční mosty v Laosu, za něž pracovníci společnosti obdrželi vysoká laoská státní vyznamenání.

V oblasti ochrany životního prostředí byl Pragoprojekt od počátku mezi prvními. Zpočátku se nejednalo o komplexní pohled na tuto problematiku tak, jak je tomu v současnosti. V rámci projekčních prací se vyhodnocovaly zábory půdy, řešilo se odvodnění silnice včetně ochrany recipientů a dbalo se na respektování vodních zdrojů. Podrobné řešení ochrany před hlukem bylo mezi činnosti Pragoprojektu zařazeno až v roce 1978 a brzy následovalo i zpracovávání rozptylových studií. Základní znalosti o světových trendech v ochraně životního prostředí a o procesu EIA byly v Pragoprojektu získávány od roku 1983 na podkladě kontaktů s UNDP (Rozvojový program OSN) a odbornými organizacemi ve Velké Británii a USA. První významnou činností Pragoprojektu, zaměřenou na ochranu životního prostředí, bylo zpracování metodiky AECOTEM (estetické, ekonomické a environmentální posouzení pro transevropskou severojižní magistrálu).

Zaměstnanci Pragoprojektu byli již v roce 1993 jako jedni z prvních autorizováni pro zpracovávání dokumentací EIA podle zákona č. 244/1992 Sb. Prvním významným projektem v této oblasti byla mezinárodní spoluúčast na zpracování EIA pro dálnici D5 v úseku Plzeň –Rozvadov, od té doby bylo zaměstnanci společnosti zpracováno dalších téměř 100 posouzení vlivů na životní prostředí.

Z mnoha zpracovaných dokumentací v oblasti životního prostředí lze uvést například:

• průtah sil. I/6 K. Vary – západ
• dálnice D47, úsek Lipník n. B. - Bělotín
• zkušební plochy technického vývoje ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav
• dálnice D1 Hybe – Prešov (Slovenská republika)
• dálnice D1, stavba Beharovce - Branisko, studie tunelu Branisko (Slovenská republika)
• most přes Moravu Moravský Svätý Ján - Hohenau an der March
• dálnice D3 ve Středočeském kraji
• zklidnění severojižní magistrály v prostoru Národního muzea
• rychlostní silnice R49 v úseku Fryšták – státní hranice ČR/SR
• spolupráce na zkapacitnění Dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka

Historicky byly inženýrské činnosti zařazeny mezi aktivity společnosti z důvodu potřeby zajistit výstavbu sídel společnosti v Praze, Karlových Varech, Liberci a Českých Budějovicích. Velký nárůst práce v této oblasti zaznamenala společnost po roce 1993, kdy byla uzavřena smlouva na dodávku komplexu trolejbusové dopravy v Chomutově formou „na klíč“. Společnost nedisponovala žádnými vlastními stavebními kapacitami, a tak byla tato více než půlmiliardová stavba stejně jako řada dalších zajišťována formou dodavatelského inženýringu.

Hlavní inženýrské činnosti:

• překladiště uhlí v Lovosicích
• dálnice D47 Ostrava Bílovec

Stavby na klíč:

• trolejbusová doprava Chomutov Jirkov
• trolejbusová doprava Teplice
• rekonstrukce Krušnohorského divadla v Teplicích
• rekonstrukce náměstí v Teplicích

Technické dozory:

• dálnice D47 stavba 07
• rychlostní komunikace R6 Praha – Pavlov
• silniční okruh kolem Prahy úsek 514
• rychlostní komunikace R48

Technická asistence

Technická asistence jako samostatná disciplína postupně vznikala od poloviny devadesátých let v souvislosti s poskytováním podpory a konzultačních služeb programu PHARE. Postupně byla rozšiřována, a to zejména z důvodu zahájení spolufinancování programu výstavby českých dálnic z prostředků Evropské investiční banky v roce 1999. Tyto činnosti i programy pokračují dodnes. Jako jedna z prvních nechala společnost vyškolit své pracovníky v Paříži na práce se systémem posuzování ekonomické návratnosti silničních investic mezinárodně uznávanou metodou HDM-4. Dnes tyto výpočty ekonomické efektivnosti představují neoddělitelnou součást předinvestičních studií a jsou základem pro posuzování výhodnosti dopravních staveb v České republice a jejich zařazování do plánu investic.

Technická politika

Pragoprojekt se od počátku aktivně spolupodílel na technickém rozvoji disciplín, které se bezprostředně týkaly jeho činností. Prvopočátky „normotvorby“ je možno spatřovat již ve vydávání interních „technických informací“ a následně interního „Zpravodaje“, v nichž byly zaměstnanci seznamováni s novinkami a pokrokovými metodami v oboru. Tyto základy tvorby dokumentovaných postupů a předpisů byly předávány z generace na generaci a následně vyústily do vlastní tvorby norem a technických předpisů v hlavních oborech činnosti společnosti (silnice, mosty, tunely). Pragoprojekt se tak stal tradičním spolutvůrcem řady norem a technických předpisů, z nichž některé dnes také distribuoval.

Pragoprojekt byl u zrodu a zpracoval nebo koordinoval zpracování např.:

• TKP PK Technické a kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací
• TKP ČD Technické a kvalitativní podmínky staveb českých drah
• TKPD Technické a kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací
• STIS Technické podmínky pro dokumentaci staveb sdružených tras inženýrských sítí
• SDS Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací
• OTSKP Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací
• DP Dodací podmínky staveb PK
• OP PK Obchodní podmínky staveb PK – červené a pro stavby menšího rozsahu zelené
• DPD Dodací podmínky pro dokumentaci staveb PK
• OPD Obchodní podmínky pro zeměměřičské a průzkumné práce a dokumentaci staveb PK
• OPKS Obchodní podmínky pro poskytování konzultačních služeb pro stavby PK
• MP VSD Metodický pokyn – Výkon stavebního dozoru
• MP ZTKP Metodický pokyn k sestavení zvláštních technických a kvalitativních podmínek
• pro dokumentaci staveb
• MP VZ Metodický pokyn k zákonu o zadávání veřejných zakázek v oboru PK
   

Již v minulosti se naši pracovníci podíleli na změnách nebo revizích norem. Jednalo se například o tyto ČSN:

• ČSN 01 3466 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy pozemních komunikací
• ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
• ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
• ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích
• ČSN 73 6425–1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště
• ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů
   

Zdroj fotografií: Archiv společnosti, Autoři publikace k 50. výročí společnosti (Josef Hebr, Václav Lídl, Jan Šurovský, ŘSD ČR)